Už nějakou dobu se snaží nějaká skrytá síla mervomocí protlačit elektromobily coby novodobý standard pro pozemní dopravu. Přes velice silná lobby se jí to však nedaří. Bohudík?
Některé automobilky už plánují, jak do roku 2030 budou plně elektrické, jiné už i přešly. Z dosavadních zkušeností ale začíná prosvítat na světlo světa skutečnost, že majitelé elektromobilů se po pár letech zase vracejí ke standardním spalovacím motorům.
Důvodem koupě elektromobilu byla často dotace v podobě slevy na vůz, nebo nabíjení zdarma. Což už také v některých státech dávno není aktuální. S rozšířením placeného nabíjení už to pak tak růžové být přestává.
Problémem je také životnost akumulátoru a tedy s tím související prodejní hodnota ojetého kusu. Díky relativně rychlému stárnutí akumulátorů dochází také ke značné ztrátě hodnoty.
Nejzásadnějším důvodem pro nepoužívání elektromobilu je každopádně jeho dojezd a hlavně doba nabíjení.
Představte si takovou cestu na dovolenou do Itálie či do Chorvatska, kdy strávíte cca 2× několik hodin nabíjením. To pak musíte každou cestu plánovat dopředu s tím, že se ubytujete jednu noc v hotelu v Rakousku, kde mají nabíječku. Ideálně si ji zamluvit, aby ji neobsadil nějaký německy mluvící spoluobčan od sousedů z Deutchlandu.
Ani cestu do Ostravy si moc neumím představit, zejména v situaci kdy „visím“ na D1 a následně sháním asistenci s odtahem na nejbližší dobíjecí stanici.
A nakonec ekologický dopad je krásný, emise vozu nulové, ale nesmíme zapomínat na ekologicky devastační výrobu akumulátorů a také některé ekologicky náročné druhy výroby elektřiny.
Za mohutným nástupem elektromobility pravděpodobně může Evropská Unie, která svým zpřísňováním limitů emisí brutálně tlačí na vývoj automobilů. Zda jde o nějaké loby, nebo o dobrý úmysl bychom mohli dlouze polemizovat. Nicméně je otázka, zda si to „soudruzi“ v Bruselu spočítali správně.
Kdy budou dostupné elektromobily?