O elektromobilech se dozvíme spoustu protichůdných názorů. Jedni novou technologii opěvují, druzí hledají chyby a často mají i obě strany pravdu. Zároveň ale o této problematice v rámci sporů vzniká velké množství mýtů. Pojďme si ty největší dnes vyvrátit.
1) Nutí nám je za účelem zisku – pravda je taková, že automobily byly na elektrický pohon už od počátku tohoto nápadu vůbec. Jen je právem převálcovaly spalovací svou efektivitou, dojezdem a spolehlivostí. Elektromotory v minulých dobách zdaleka nedosahovaly takové efektivity jako dnes. Proto přes tlak na ekologické snížení emisí v ovzduší ruku v ruce s desetiletími nabývanými novými poznatky v oblasti se poměr efektivity překlopil celkem naopak. Dnes lze s automobilem s elektrickým pohonem reálně jezdit v každodenním provozu, dobít ho na 3/4 baterie za pár minut a pocit ze svezení je tišší a daleko příjemnější. Největším problémem tak zůstávají baterie, na čemž mílovými kroky každým dnem pracují ty největší světové kapacity.
2) Je to neekologické – spousta lidí tvrdí, že elektromobily sice nespalují benzín či fosilní paliva a neprodukují tak výfukové plyny, ale naproti tomu spíše zakrývají fakt jak nákladná, nehospodárná a neekologická je výroba baterie a jak problematický je její odpad. Ano. Výroba a likvidace baterií z elektromobilů je skutečně neekologická. Ostatně je ale třeba brát v úvahu, kolik čeho se při výrobě baterie „spálí“ a kolik se toho spálí při těžbě a hlavně přepravě ropy nehledě na ropné katastrofy na moři. Zde si opravdu lidé propagující tradiční spalovací motory moc nevidí na špičku nosu. Ano kovy se těží v různých zemích, pak se převáží, baterie se převážně vyrábějí v Číně, auta se montují pak všude možně a to také značně poznamenává planetu. Nicméně je vše ve vývoji a už teď lze s jistotou říci, že má elektromobilita ekologicky skutečně navrch oproti ropě a produktům z ní. Navíc se na zefektivnění výroby a následné recyklaci baterií z elektromobilu stále pracuje, což slibuje, že za několik jednotek či desítek let tento rozdíl bude opravdu bytostný.
3) Nemůžeme si to dovolit – ano. Ceny elektromobilů začínají na úplně jiných číslech než ty spalovací. Nicméně se i tento problém řeší, ceny baterié se za posledních řekněme 10 let snížily až o 80%, navíc lze žádat různé dotace a zvýhodnění na parkovištích. Nižní je podstatně i cena provozu. Takže tento mýtus je pravdivý částečně. Dá se s nadsázkou říci, že se v některých případech srovnání až překrývá.
4) Nabíjení trvá příliš dlouho a existuje jen málo dobíjecích stanic – dnešní moderní rychlodobíjecí stanice dokážou 80% baterie nažhavit už za 15 minut. A jejich infrastruktura je dnes už značně rozšířená a hlavně chytré aplikace dokážou naplánovat cestu včetně aktuálního stavu baterie a jejího dobití na daném místě, které je cestou.
5) Baterie ztrácí rychle svou kapacitu a snižuje se tak použitelný dojezd – je pravda, že baterie s počtem dobíjecích cyklů ztrácí svojí kapacitu a snižuje se tak dojezd. Zase se ale jedná zhruba o 1% ročně. Navíc při kapacitě 60-80% už se baterie zpravidla vyřazuje a je použita v jiných odvětvích, kde její kapacita tolik neomezuje. Navíc už teď existují postupy jak dostat důležité vzácné použité suroviny z baterie zpět, takže se dnes již 87% vzácných kovů vrátí znovu do výroby. Toto procento se každoročně vleklými výzkumy samozřejmě zvyšuje.
Na každém šprochu pravdy trochu. Netvrdíme, že máte odjet do nejbližšího bazaru zanechat svého naftového mazlíčka, připlatit stále ještě celkem tučný příplatek a pořídit elektromobil, na který budete při každém delším čekání na dobíjecích stanicích v duchu nadávat. Každý z těchto bodů má nějakou část pravdy v sobě. Mýtus vzniká jen v tom, že jsou daná tvrzení absolutní a přehnaná. Pořád se jedná o technologický pokrok, který se nepropaguje a není přijímán s obavou jen tak nadarmo. Jde o pokrok a už dnes je ve všech zmíněných ohledech elektromobil krok před spalovacími motory. Nehledě na jistou pohodlnost, promyšlené aplikace a také bychom mohli jeden bonusový bod přidat. Příliš mnoho elektromobilů přetíží síť – zde je dobré se podívat například do německa, kde mnoho studií spočítalo, že 1 milion elektromobilů zatíží celkově elektrickou síť o 0,5% což při aktuálně silné nadprodukci elektřiny síť hlavně zvládne. Příkladem může být i elektromobilní velmoc Norsko, kde lze tento fakt ověřit i v praxi. Volba je tedy na každém z nás. Asi rozumnou úvahou se lze domnívat, že lze po doježdění vašeho stávajícího vozu dojezdit zhruba ještě jeden spalovací, nebo tak do 10 let uvažovat o přechodu na elektrický, kdy už baterie, jejich výroba i recyklace a zároveň také síť dobíjecích stanic, pořizovací ceny a podpora z vyšších míst bude na takové úrovni, že se nevyplatí vlastnit klasický motor ve svém autě.
Další nehoda autopilota Tesly