Chorvatsko – snad nejoblíbenější destinace Čechů pro výlet na dovolenou k moři. Někteří tam jezdí pravidelně, mají své osvědčené trasy a místa. Na druhou stranu, proč trochu nevybočit a neudělat si cestou nějaké to zpestření?
Na cestu ke krásnému a teplému Jaderskému moři se ročně vypraví až kolem tři čtvrtě milionu Čechů. Což je pro představu asi jako dvě Brna. Chorvatsko však není populární pouze pro Čechy. Z celého světa se tam sjede ročně až kolem dvaceti milionu turistů.
Taková vytíženost asi hovoří za vše. Avšak co je tam vlastně tak zajímavého? Chorvatsko se nachází u již zmiňovaného Jaderského moře, což je druhé nejčistší moře v Evropě. Krom něho, tato země oplývá krásnou přírodou s nádhernými přírodními parky (Krka, Plitvice), velkými a hojně vyhledávanými diskotékami, historickými památkami (např. amfiteátr na Pule, Diokleciánův palác ve Splitu…). Specifická je i místní kultura včetně jejich osobité kuchyně.
Všechny tyto památky a lokace však během hlavní sezony praskají ve švech. Pokud byste se chtěli větším davům vyhnout (obzvlášť v této době), je lepší volit méně známá místa, anebo vyrazit mimo sezonu. Značné území vede právě kolem moře, kde se zdržuje i většina návštěvníků, ovšem hned na pobřežím se tyčí také obrovská pohoří, kde teprve začíná to pravé a nepoznané.
Už při cestě do vysněné destinace se dá udělat odchylka ve Slovinsku. Pokud oželíte rychlost Slovinsko Chorvatské dálnice, tak nejen že ušetříte na dálniční známce, tak se i pokocháte krásnou hornatinou Trakošcán. Nejsou to přímo velehory, avšak najdeme zde jeden kopec vedle druhého. Celé to prolínají úzké asfaltky, které mohou připomínat horskou dráhu. Avšak bez navigace není radno se tam pouštět. Na všudypřítomných svazích je k vidění spoustu vinic a určitě se neopomeňte podívat na středověký hrad Trakošcán, vypadající jak z pohádky.
Nespoutanou divočinu pak najdete ve středním a jižním Chorvatsku po překonání náhorní plošiny Velika Kapela. Ta je jakousi hranicí mezi severem a jihem. Civilizaci od divoké přírody. Během cesty lze navštívit impozantní, a především pro horolezce zajímavé Bílé a Samarské stěny.
Velkou dominantou Chorvatska je pohoří velebit. Rozprostírá se přímo u pobřeží mezi městy Senj a Knin o délce přes 150 km. Pohoří na spouště míst začíná strmě stoupat už pár desítek metrů od vody. Celé toto pohoří působí monumentálně z dálky z obou stran. Tedy jak se souše, tak i z moře. Nepopsatelné jsou i výhledy z vrcholů, kde často vedou silničky a serpentiny. Navíc ještě v takové kvalitě, o které by se nám na českých dálnicích mohlo jen zdát. Na své si zde tedy přijdou motorkáři, milovníci sportovně laděných vozů, ale i offroadů a čtyřkolek. V tomto pohoří se nachází národní park Paklenica jenž je dokonalým místem pro trekking a lezení. Navíc Vám může být povědomé, protože se zde hojně natáčeli filmy o náčelníkovi Apačů, Vinnetouovi. Pokud byste tedy využili pro svou cestu dálniční tunel Sveti Rok, tak tuto lokaci podjedete a ochudíte se o značnou část této nádhery. Je třeba být i opatrný. V některých částech a odlehlých cestách je možný stále narazit na pozůstatky jugoslávské války.
Dalšími dominantními pohořími jsou Dinara u hranic s Bosnou a Hercegovinou, druhým pak Biokovo nad Makarskou riviérou. Dinara se se svými vysokými a holými stěnami hodí spíše pro pěší turistiku nebo ještě pro čtyřkolky. Biokovo je pak poměrně blízko vyhlášené destinace Makarská. Na jeho nejvyšší vrch (Sveti Jure 1762 m. n. m.) se dostanete po asfaltce. Po cestě se můžete zastavit na vyhlídce Skywalk, kde je prosklený chodník umístěný nad hlubokou strží.
Jinou možností, jak se zabavit jsou třeba i ostrovy. Krásně zde zúrokujete svůj offroad. Ostrovy jsou kopcovité, s relativně sjízdnými cestami rozprostírající se od pláže k pláži. Najdete zde i spoustu neznámých klášterů, kaplí, odlehlých pláží, hradů ale i vrcholků lokálních kopců. Platí, že čím vzdálenější ostrov, tím méně lidí a větší klid. Jako příklad lze uvést třeba ostrov v okolí Zadaru Dugi Otok, kde kromě vnitrozemní vodní plochy, je k vidění i opuštěná ponorková základna. Jednou z možností, jak ušetřit, je vyměnit auto do trajektu za kolo. Anebo si auto půjčit přímo na ostrově. V přístavu to vyjde přibližně na 500 Kč za den.
I přes kvalitní hlavní silnice a tahy, se najdou nedostatky. Silnice u pobřeží nejsou celkově moc rychlé. Sem tam narazíte na nějakého svátečního jezdce, kterého nelze předjet kvůli úzkým silničkám a častým zatáčkám, do kterých přes hustá křoviska není moc vidět. Řidičské dovednosti pak prověří všechny drobné vísky u pobřeží. Kromě zhoršených a úzkých cest jsou na každém kroku zdi z ostrých kamenů, ostré úhly, ploty a ostré rohy apartmánů. Jistě si všimnete, že domácí pro běžný provoz využívají starší vozy s karoserií někdy připomínající zmačkanou plechovku.
Krásy této země je možné poznávat i jinak než z narvané pláže. Spousta lidí využívá třeba i jachty s kterými si užívají naprostou volnost mezi členitým pobřežím. V případě, že se rozhodnete vrazit s teréňákem do hor, poznáte zcela jinou tvář této země. Sami narazíte na řadu zajímavých míst a budete mít dozajista co objevovat. Ani projížďkou po staré železnici mezi Záhřebem a Kninem, či Šibenikem a Splitem, nebudete litovat.
Při cestách do divočiny, je lepší vyrazit s plnou nádrží. Benzínky jsou k nalezení spíše kolem měst a v pravidelných intervalech na dálnicích. Ať už tedy jezdíte relaxovat na pláž, nebo jste akčnější a rádi poznáváte nové věci, tak Chorvatsko má toho spoustu co nabídnout.
Autem do Vysokých Tater 2