Zajímavosti

Historie značky Škoda

single-image

Že dnešní Škoda Auto vychází z podniku na výrobu bicyklů dvojice Václavů Laurina a Klementa asi ví už kde kdo. Shrneme si dnes pár faktů o její historii.

Traduje se, že prapůvodním impulsem k založení této živnosti bylo, že knihkupec Václav Klement, vášnivý cyklista, chtěl reklamovat svoje jízdní kolo u německé společnosti Seidel & Naumann. Vrátilo se mu však odpovědi, že reklamace musí být sepsána ve “srozumitelném jazyce”. To rozlítilo Klementa natolik, že společně s dalším vášnivým cyklistou založili v roce 1895 vlasteneckou značku na výrobu jízdních kol – Slavia. Poradili si tedy s neuznanou reklamací, podobně jako Ferrucci Lamborghini, majestátně.

Ze začátku kola moc nešla na odbyt, ale pak přišel Klement s v té době neokoukaným nápadem splátek bez navýšení. V roce 1897 už společnost Laurin & Klement zaměstnávala 21 dělníků v nových prostorách na Novém městě. Rostoucí zájem zákazníků vedl k tomu, že v červnu téhož roku byla výroba prohlášena za tovární. V říjnu 1987 se už továrna přestěhovala k silnici na Kosmonosy.

V roce 1899 se začlo s první motorizací jízdních kol. Koncem roku stihla firma vydat první skutečný motocykl Typ 1. V tuzemsku o dosud neznámou komoditu – motocykly zatím nebyl zájem a tak prvních 35 objednávek putovalo do Německa.

V roce 1900 však společnost uzavřela velký kontrakt na 150 motocyklů pro londýnskou společnost Hawetson a tak se orientace Laurina a Klementa počala soustředit spíše právě na motocyklovou výrobu.

Převaha motocyklů
V roce 1901 s motocyklem Laurin & Klement vyhrál první závod Paříž – Berlín Narcis Podsedníček a o dva roky později, v 1903, už výroba motocyklů převažovala nad výrobou bicyklů. Dobrá umístění v závodech a zejména druhé vítězství v závodu v Dourdanu značce Laurin & Klement zaručila dynamicky rostoucí obchodní výsledky. V roce 1905 proto úplně skončila divize na výrobu jízdních kol a pokračovalo se už jen s motocykly.

První automobil
V roce 1905 kdy měla továrna už rozlohu 80 ha a čítala 355 zaměstnanců. V tomto roce byl uveden na trh i první skutečný automobil značky. Díky jeho bezkonkurenční ceně měl ihned úspěch u více než stovky zákazníků. V roce 1906 pak proběhla velká stávka zaměstnanců. Václav Klement tvrdě odolával, ale nakonec přistoupil na většinu požadavků svých zaměstnanců.

Rostoucí zájem zapříčinil nutnost značných investic, kterých se ale zatím nedostávalo, proto se majitelé rozhodli přeměnit svou společnost na akciovou. V roce 1907 bylo tedy zapsáno do obchodního rejstříku: Laurin & Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi.

Klement se zde stal obchodním a Laurin technickým ředitelem. Továrna se zanedlouho rozrostla na 130 ha a zaměstnávala v té době 600 lidí. Téhož roku společnost vyrobila například první osmiválec “FF”, nebo první omnibus “H”. Továrna Laurin & Klement se zanedlouho stala největším výrobcem automobilů v Rakousko-Uhersku a její vozy pravidelně vítězily v nejrůznějších sportovních soutěžích.

Před válkou
Do války ještě stihla společnost spolknout libereckou automobilku RAF, nebo se spojit s První pražskou akciovou strojírnou. Konstruovaly se tehdy ještě i neautomobilové projekty. Například letecké motory. Většina produkce odcházela do zahraničí a díky novým technologiím stihla ještě vydat novou vizi lehkého automobilu vyráběného ve větších sériích Laurin & Klement S.

Za války
Provoz samozřejmě L&K musel podřídit válce. Své zaměstnance si mohli ve firmě nechat díky tomu, že zavedli navíc i výrobu munice. Společnost prosperovala i díky tomu, spoustu věci si vyprodukovala vlastní silou. Měla například k dispozici vlastní elektrárny, cihelnu, pilu, mlékárnu, sodovkárnu, nebo obuvnickou dílnu. Naopak po válce se díky reorganizaci společnosti a mezistátních vztahů pohnuly jiným směrem i obchodní vazby, značce L&K to začalo dělat potíže.

Prodej L&K Škodovým závodům
Roku 1924 zachvátil továrnu požár. Přestože značnou část technologií se podařilo znovu zprovoznit, ocitla se společnost ve finanční tísni. Díky zastaralé koncepci a nepřipravenosti na velkosériovou výrobu a zároveň oproti své konkurenci absenci možnosti vyrábět malé automobily se nechal L&K předběhnout konkurenční Tatrou a Pragou. Bylo potřeba vnější finanční pomoci. Proto v roce 1925 automobilka přešla pod křídla plzeňské Škody. Tedy strojírenským podnikem, v té době už akciovou společností, založeným v roce 1866 Emilem Škodou.

Mladoboleslavská továrna se tak stala jedním ze závodů. Vedení podniku se přesunulo do Prahy a výroba užitkových automobilů do Plzně. Výroba motocyklů tímto skončila a Václav Laurin se stal pouhým řadovým ředitelem, Václav Klement generálním radou a přišli tak o podstatné pravomoce. Nové modely automobilů už nesly název Škoda.

V roce 1930 se závod stal samostatnou společností s názvem Akciová společnost pro automobilový průmysl, tedy zkratkou ASAP. V roce 1945 se pak oddělila od původního koncernu pod názvem Automobilový závod národní podnik AZNP. Automobily dál nesly značku Škoda. Původní označení Laurin & Klement od té doby zdobilo ty nejvyšší stupně výbavy u automobilů Škoda.

Poválečná Škoda
Po druhé světové válce vydávala společnost AZNP nové modely jako Škoda Felicia, Škoda Octavia, Škoda 1000 a 100, tedy takzvaná “eMBéčka”, dodávky Škoda 1203, legendární škody 105, 110 a 120, nebo poslední modely Škoda Favorit a Forman.

Koncern Volkswagen
Vývoj modelu Favorit, jakožto nové pojetí vozu s motorem a pohonem vpředu, byl z hlediska financí tak náročný, že se muselo uvažovat o vstupu velkého investora do společnosti. Jednalo se s francouzským Renaultem, kterého ale v poslední chvíli přebil německý Volkswagen tím, že zaručil kontinuitu značky Škoda a hodlal investovat nemalé prostředky do zmodernizování výroby a vývoje. V roce 1991 se tak AZNP stal coby značka Škoda Auto součástí německého nadnárodního koncernu.

Nová Škoda Felicia
Tento model, vydaný v roce 1994, byl ještě ozvěnou technologických možností staré Škodovky. Jednalo se ve výsledku jen o modernizovaný Favorit s kompletně novým designem. Prvním opravdu koncernovým autem se stala až v roce 1995 Škoda Octavia.

Nová Škoda Octavia
Zde se příchod velkého zkušeného výrobce automobilů promítl bezezbytku. Nová Octavia trhala rekordy a stala se jedním z nejprodávanějších a také nejspolehlivějších modelů. Doslova to automobily Škoda vrátilo zpět na českou špičku. Velký úspěch zaznamenala Octavia i v zahraničí.

Zatímco od Felicie se po faceliftové verzi upustilo, Octavia dnes prodává už svou čtvrtou generaci.

Pro vyplnění mezer v sortimentu se dostalo postupně na modely Fabia, Rapid, Superb, Scala, městské minivozítko Citigo, či moderní poptávku uspokojující SUV modely Yeti, Kodiaq, Karoq, nebo Kamiq.

Do budoucna se společně s výdobytky doby plánuje také až plná elektrifikace vozidel. Mezi prvními by mělo figurovat plně elektrické Citigo, nebo velké SUV Enyaq. To už se ale nebavíme o historii, to je obrázek nedaleké budoucnosti.

Mohlo by se vám líbit