Všestranný závodník Daniel Gurney

Dnešní článek bude o závodníkovi, kterému se podařilo zvítězit ve všech čtyřech nejhlavnějších kategoriích. Šlo o F1, Indy Cars, NASCAR a 24h Le Mans.

Řeč bude o Danieli Gurneyim, který se narodil 13. dubna 1931 a ačkoli díky své výšce 190 cm neměl moc velké předpoklady, tak se stal jedním z nejúspěšnějších závodníků vůbec. Aby toho nebylo málo, tak Gurney nebyl jen úspěšný závodník, ale i skvělý konstruktér a manažer.

Od malička byl zapálený pro motosport. Ovšem jeho zápal pro věc propuklo nejvíce poté, co se i s rodinou přestěhovali z New Yorku do Kalifornie. Už v 19 letech dokázal zkonstruovat vlastní závodní vůz. S ním na pláních bonevillských jezer dokázal překonat rychlost 220 km/h. Od závodění ho pak vyrušila korejská válka. Musel nastoupit do služby, kde dva roky sloužil jako mechanik u dělostřelectva.

Po návratu do vlasti v 26 letech začal závodit se svým soukromým vozem Ferrari. Díky skvělým výkonům se dostal na start závodu Le Mans 1958, který jel s továrním Ferrari 250 Testa Rossa. Během závodu se mu podařilo dostat až na páté místo, avšak druhý jezdec (Bruce Kessler) všechny naděje na pěkný výsledek zazdil nehodou. Přese všechno Gurneyho jízda zaujala Enza Ferrariho natolik, že pro příští sezonu startoval v monopostu F1. V tu samou dobu také založil vlastní firmu All American Racers, kde konstruoval vlastní vozy Eagle. Dokonce přišel s vynálezem tzv. Gunreyho klapky (Gurney Flap), která zlepšovala aerodynamiku závodních vozů.

V barvách Scuderie se mu nevedlo špatně. Mohl se pochlubit jedním druhým, třetím a čtvrtým místem. Přesto však u Ferrari dlouho nevydržel. Nelíbila se mu totiž politika týmu a proto odešel. Ovšem takový talent nebude mít o práci nouzi. V tu chvíli po něm okamžitě sáhla konkurence. Novou stájí se mu stalo Porsche, které mělo zájem dostat se do šampionátů F1. Ačkoli jeho vůz nedokázal konkurovat ostatním závodníkům, tak i přesto se mu podařilo vybojovat první vítězství (a též poslední) ve velké ceně F1. Po dvou letech skončil i zde a zařadil se do týmu Brabhamu. Ani tady se mu nevedlo špatně. Podařilo se mu pro tým získat deset pódiových míst.

Jak již bylo řečeno na začátku, Gurney byl i výtečný konstruktér. Domluvil se s Carrollem Shelby, se kterým začal společně vyrábět vlastní závodní vozy Eagle. Nejdříve pro Indy Cars a poté dokonce i pro F1. Po vyladění všech much, se Gurneymu s jeho 12ti válcem podařilo vyhrát hned první závod sezóny roku 1967 v belgickém Spa. Zajel tam nejrychlejší kolo s průměrnou rychlosti 239,547 km/h.

Přes to všechno nakonec odešel kvůli složitému 12ti válci Weslake. Proto se po sezoně 1968 vrátil zpět k americké Indy Cars a CanAm. V roce 1970 nahradil na tři závody Bruce McLarena v F1. Poté svoji závodní kariéru ukončil nadobro.

Ačkoli Daniel Gurney nezávodil dlouho a nestal se mistrem F1, tak jeho všestrannost je dodnes fascinující. Za svůj živost přišel s inovací – svislé plošky, která zlepšila aerodynamiku závodních vozů, vynalezl motor s dvěma proti sobě se otáčejícími klikovými hřídeli. Na závěr pak ještě dvě zajímavosti. Byl prvním, kdo nosil celoobličejovou přilbu. Důvodem byla jeho výška, díky které příliš „čouhal“ z vozu a střetával se tak s různým nepořádkem. Poslední perličkou je ještě ta zajímavost, že byl vůbec prvním vítězem, který začal stříkat šampaňské, když v roce 1967 po desáté vyhrál Le Mans.

Zemřel 14. ledna 2018. Přesně v den, kdy na detroitském autosalonu vystavili nový Ford GT ve vítězných barvách právě ze závodu Le Mans 1967.