Nejrychlejší žena své doby

V české motoristické historii máme osobnost, a ne jen tak ledajakou, jenž se proslavila pomalu po celém světě. Tato žena byla nejrychlejší ve dvacátých letech minulého století. Muže porážela v jejich sportu a jen málo stačilo, aby vyhrála i závod Targa Florio. Jeden čas se mluvilo i o tom, že její jméno, které znali po celém světe ponese jeden ze speciálních modelů Bugatti Veyron. Byla také uvedená do Síně slávy Mezinárodní federace historických vozidel FIVA. Její jméno je Eliška Junková.

Její krátká, za to intenzivní a úspěšná motoristická kariéra ji proslavila po celém světe. Eliška se narodila 16. listopadu roku 1900 a byla osobností našeho motorismu. Byla to jedna z prvních žen za volantem v době Československa a stala se velmi rychle velice úspěšnou závodnicí. Porážela nejen svého manžela, který ji k tomuto sportu přivedl, ale později se dokázala měřit i s těmi nejslavnějšími závodníky své doby.

Eliška Junková se stala vůbec první ženou, která vyhrála mezinárodní automobilový závod, a to v roce 1927 kdy zvítězila na Velké ceně Německa v Nürburgringu. O rok později skončila pátá na nejtěžších závodech Targa Florio. Dvě třetiny závodu vedla a měla za sebou slavná jména jako Louis Chiron, Tazio Nuvolari anebo Albert Divo. A to všechno na vozech značky Bugatti, které byly v té době velice populární po celém světě.

Se závoděním definitivně skočila po smrti svého manžela Čeňka, který se stal 15.července 1928 první obětí Nürburgringu. Rok po jeho smrti absolvovala akviziční jízdu Indií a Cejlonem. Trasa měřila více než 6 000 kilometrů a jejím cílem bylo představit značku Bugatti, ale také Československo. Byla to klíčová osoba při pořádání závodů 1000 mil československých. Také pomáhala Baťovi s prodejem pneumatik a angažovala se při vzniku Masarykova okruhu v Brně. Chvíli pracovala i jako sportovní komisařka.

Pomáhala rozvíjet kontakty v rámci mezinárodních motoristických federací díky svým schopnostem, nadáním na diplomacii a samozřejmě kouzlem osobnosti. Eliška se věnovala organizátorské a funkcionářské činnosti. Byla také členkou mnoha významných klubů. Podílela se na zvyšování úrovně tuzemských závodů a díky svým kontaktům usilovala o zařazení do mezinárodních kalendářů. Její život byl celý provázen láskou a službou své vlasti, o čem svědčí i její aktivita v odboji za druhé světové války. Eliška Junková po válce zůstala v Česku, kde také 5.ledna 1994 zemřela.

Její jméno se teď opět objevilo, když byla in memoriam uvedená do síně slávy v Mezinárodní federaci historických vozidel FIVA. Tento okamžik se zapíše do historie našeho motorismu. O uvedení do Síně slávy rozhodla mezinárodní porota první červencový víkend. Elišku Junkovou nominoval Stanislav Minářík, první viceprezident Autoklubu České republiky. Spolu s Eliškou Junkovou vstoupily do Síně slávy osobnosti jako Sóičiró Honda, zakladatel japonské automobilky, nebo Battista Pininfarina, jeden z nejslavnějších karosářů světa.