Jemné přeháňky, hustý déšť nebo podzimní plískanice. Každý z těchto meteorologických jevů představuje unikátní výzvu pro řidiče. Jemné přeháňky mohou být klamné, protože i přes jejich lehkost mohou silnice učinit kluzkými a nebezpečnými. Hustý déšť na druhou stranu může dramaticky snížit viditelnost a zvýšit riziko aquaplaningu, což je stav, kdy se pneumatiky auta doslova vznášejí na vrstvě vody. A konečně, podzimní plískanice, které přinášejí nejen déšť, ale často i silný vítr a padající listí, mohou silnici proměnit v kluziště plné nástrah. Každý z těchto stavů vyžaduje od řidiče zvýšenou opatrnost, správnou přípravu a adekvátní vybavení auta.
Pneumatiky
Nezáleží jen na vzorku, ale i na stáří. Pokud najezdíte se svým autem jen pár tisíc kilometrů ročně, klidně se může stát, že máte pneumatiky, které sice mají hloubku dezénu klidně i čtyři milimetry, ale jejich směs už dávno ztratila svoje vlastnosti a z pneumatik se stal jen velký tvrdý puk.
Každý z vás nejspíš ví, že ze zákona daná minimální hloubka vzorku je 1,6 mm, ale že všeobecné doporučení je vyměnit pneumatiky se vzorkem pod 3 milimetry. Toto je hranice, kdy pneumatika sice drží za sucha, ale při jízdě na mokrém povrchu začíná mít problémy s odvodem vody. Jejich směs tvrdne a přestává mít adhezi, což se projeví nejvíc právě v dešti, ale i při jízdě na vlhké silnici, třeba v mlze. Už pětiletá pneumatika přestává fungovat, pneumatiky starší sedm let už nemají na autě co dělat. Guma prostě klouže, nepomůže vám ABS, stabilizace ani modlitba.
Stěrače stírají
Stejně jako stárnou pneumatiky, stárnou i stěrače. Jenže zatímco u pneumatik si toho všimnete pozdě, tak u stěračů to zaznamenáte, jen co použijete ostřikovače. Stěrače byste měli vyměnit, jen co za nimi zůstávají mokré fleky, šmouhy, nebo dokonce škrábance. Pokaždé, když auto myjete, otřete stírací lišty mýdlovou vodou, prodloužíte tak jejich životnost a zlepšíte jejich funkčnost.
Při jízdě v dešti se nespoléhejte jen na dešťový senzor, ale ovládejte je manuálně. A otázka na tělo? Umíte nastavit jejich intenzitu? Cyklus stěračů je u většiny aut nastavitelný, ale spousta řidičů neví, jak se to dělá!
Rozsviťte potkávací světla, zvažte mlhovky
Jakmile začne pršet, bez ohledu na intenzitu, přepněte z denního svícení na potkávací světla. Bez debat a odmlouvání. Přední LED jsou sice dobře viditelná za všech okolností, ale u většiny aut nesvítí zadní lampy a to je problém. Šero, déšť a stříbrné neosvětlené auto, to je přímo vražedná kombinace. I při drobném mrholení je rozsvícené auto lépe vidět, nejhorší pak je situace, kdy z deseti aut jedno nesvítí.
Jízda – předvídejte a vyvarujte se prudkých manévrů
A na závěr jízda samotná. V běžném provozu to rozhodně není o tom „všechno stejně, jen o kvalt vejš“, ale namístě není ani zbytečný strach a obavy, pokud máte slušné pneumatiky a nemáte ještě mokré razítko na řidičáku. A pokud se na jízdu v dešti necítíte, tak prostě jeďte vlakem, autobusem nebo to odložte. Pamatujte hlavně na to, že při brzdění na mokru je delší brzdná dráha. Podle některých je to o třetinu, podle jiných až o polovinu, vždy záleží na kvalitě pneumatik, povrchu a jak moc je mokro. Každopádně byste měli zvětšit odstup od auta před vámi, místo pravidla dvou vteřin zvětšete rozestupy alespoň na tři vteřiny. Jinými slovy, kde je auto před vámi v daný okamžik (použijte k tomu referenční bod jako třeba patník), tam byste vy měli dojet za tři vteřiny.
Aquaplaning, tedy ztrátu adheze, můžete dostat už od rychlosti 60km/h, záleží na množství vody na silnici (louže, vyjeté koleje, hustý déšť) a vašich pneumatikách. Pokud se to stane, tak jediné správné řešení je držet volant rovně, vyšlápnout spojku (u automatu sundat nohu z plynu) a nebrzdit. Aquaplaining trvá jen krátkou chvíli a auto se za chvíli zase chytí, ale když budete zatáčet nebo brzdit, skončíte s největší pravděpodobností ve smyku.
Jak správě zipovat?